Hned na začátku je potřeba říct, že se jedná o reálnou ukázku spotřeby plynu, ale spotřebu může ovlivňovat několik faktorů, které to jsou si řekneme ke konci článku.

Vaříme i topíme plynem

Podstatná věc, pokud pouze vaříte na plynu, spotřeba bude výrazně nižší, v našem ukázkovém příkladu se nejen vaří na plynovém sporáku, ale také vytápí byt. Pojďme se podívat rovnou na spotřebu, řekneme si tedy co vše plynem vytápíme, jaký používáme kotel a kolik platíme.

Ukázka spotřeby plynuV našem případě vytápíme plynem byt 2+1 o rozloze 58 m², k topení a ohřevu vody používáme kotel značky Viessmann, konkrétně model Vitodens 111. Další velmi podstatnou věcí je, že v bytě jsou kompletně všude plastové okna, na druhou strnu však je zateplená pouze přední část a boční části, zadní částí tedy potencionálně uniká zcela zbytečně teplo. Dále, že byt se nachází pod střechou a ve druhém patře, takže zespoda nějaké teplo získáme díky sousedům, ale některé (řekl bych, že větší) teplo „vypouštíme“ střechou.

Radiátory jsou nové, plechové žádné klasické litinové jak známe z dřívějších dob, které jsou lepší nechám na posouzení každého z vás.

Termostat ano či ne?

Další důležitou věcí je, že nepoužíváme termostat, ale manuální ovládání přímo na kotly, což znamená, že nelze tak dobře nastavovat a regulovat teplota v bytě, máme však naučené, že pokud odcházíme z bytu, kotel, respektive teplotu topení stáhneme o něco méně aby zbytečně v době prázdného bytu netopil zbytečně moc.


Díky termostatu by se dalo nastavit mnoho různých situací kdy by kotel topil a na jakou teplotu. Hlavní výhodou termostatu je tedy možnost nastavit automaticky kdy začne topit, na jakou teplotu a kdy naopak nebude topit třeba vůbec. Typickým příkladem je nižší teplota v noci, naopak těsně před tím, než vstáváte začne topit víc aby jste nevstávali do studeného bytu, jak odejdete do práce opět sníží teplotu, kterou zvýší až když máte dorazit domů. Takže určitě se díky termostatu dá ušetřit, jen je potřeba nastavit vše pečlivě a zkoušet jaká teplota a kdy je optimální.

Na teplotě záleží

Pokud topíte plynem, určitě víte, že záleží také na typu kotle, velikosti vytápěné plochy a nesmíme zapomenou ani na teplotu venku – pamatujeme zimy mírné, ale také „kruté“ kdy teploměr ukazoval dlouhodobě bod mrazu. V případě tuhé zimy topíme víc, proto i spotřeba roste, v příkladu níže uvidíte jak šla spotřeba plynu nahoru v závislosti na zimě.

Pojďme si to shrnout

  • byt 2+1, 58 m²
  • všude plastové okna
  • zateplení ze 3.stran
  • byt umístěn ve 2.patře pod střechou
  • Kotel Viessmann Vitodens 111
  • Manuální ovládání (bez termostatu)

V tabulce níže naleznete ukázkovou spotřebu od 1.září do konce května, což je začátek a konec topné sezóny.

měsíc spotřeba v m³
září 23
říjen 100
listopad 148
prosinec 130
leden 197
únor 138
březen 148
duben 94
květen 49

Pro zajímavost: v lednu 2017 kdy průměrná teplota byla nějakých -7°C spotřeba plynu dosáhla 220 m³.

Aby informace byly kompletní dodám ještě, že průměrná spotřeba plynu (topení, vaření a ohřev vody) mimo topnou sezónu (září až květen) byl 15,6 m³. Pokud si tedy čistě matematicky vezmeme celkovou spotřebu za rok a vydělíme 12-ti dosáhneme průměru 89,5 m³. Tohle je přímo údaj pro „podmínky“ které jsou popsány výše, ale dá se z toho krásně spočítat kolik měsíčně platit zálohy na plyn.

Přidej komentář

komentářů